Zbytečná byrokracie při vyřizování povolení k pobytu či práci patrně není zásadním kritériem pro rozhodování zahraničních investorů, zda vstoupí na český trh. Nicméně komplikuje zahraničním společnostem, jejím jednatelům a zaměstnancům život. Čas, který pak musí těmto formalitám věnovat, jim v době, kdy jsou v jednom kole, chybí. A přitom stávající byrokracie nepřináší žádné vyšší bezpečnostní či jiné jistoty. Je pouze pozůstalostí zastaralé právní úpravy a zvyklostí, které bohužel za poslední roky nijak nereflektovaly mezinárodněprávní ani ekonomické a společenské změny.
Pokud si chce cizinec (nepleťmě si však vízovou agendu s agendou azylovou) vyřídit vízum nebo zaměstnaneckou kartu, aby mohl pracovat v České republice, musí dnes podat žádost osobně či v zastoupení na velvyslanectví České republiky, které se logicky na území České republiky nenachází. Tato podmínka tak představuje v praxi zbytečnou a nákladnou komplikaci spojenou nutně s cestou do zahraničí, a to v době, kdy řada cizinců již nepodléhá při vstupu na naše území vízové povinnosti (příkladem občané Jižní Koreje). Cizinec tedy může zcela legálně přicestovat na dobu 3 až 6 měsíců (závisí na existenci vzájemné mezinárodní dohody) a vízum či zaměstnaneckou kartu začít vyřizovat až v České republice. Bylo by tedy logické, kdyby mohl žádost podat také zde a nemusel kvůli tomu jezdit do jiného státu, jak je tomu dnes. Vše by se tak urychlilo, usnadnilo a proces by byl méně nákladný. Tuto změnu by uvítaly zejména „zahraniční“ společnosti v České republice, kterým by odpadla zbytečná byrokracie.
Ve spolupráci s ostravskou advokátní kanceláří Jakovidis,Klega,Partners jsme přišli s jednoduchým řešením. Tím je nepatrná úprava zákona o pobytu cizinců na území ČR, dle které by žadatelé o vízum či zaměstnaneckou kartu mohli nově podávat žádosti také u příslušného Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Cizinec by jednoduše nemusel jezdit na ambasádu jenom pro to, aby tam podal formulář žádosti, který ambasáda stejně zašle na ministerstvo do České republiky a v případě víz pak zase zpět na ambasádu v jiném státě, kde musí žadatel opět jet za účelem vyzvednutí víza (případně tam někoho poslat s plnou mocí).. S návrhem jsme oslovili senátora Václava Lásku, který příslíbil změnu zákona koncem inicioval. V tuto chvíli připravujeme znění návrhu, včetně navžení změn souvisejících právních předpisů.
Myslím si, že tato změna může být přínosem nejen cizincům a zahraničním invstorům, ale také státu, zejména státním orgánům a úředníkům, kterým odpadne dnes zbytečně složitá administrativa a nutné „cestování“ spisů přes hranice států a zpět. Samozřejmě je nutné současně zachovat stávající variantu podávání žádostí na ambasádách, nicméně dle mého názoru nic nebrání tomu, aby byla žadateli dáno možnost volby. Tím spíše, když to šetří výdaje státu a urychlí celý proces.
Jak jsem v úvodu zmínil, nejedná se o zásadní problém, který investoři řeší. Nicméně považuji za zbytečné, jakkoliv investorům, které sem lákáme, komplikovat jejich první kroky v podnikání v České republice. A zejména v Moravskoslezském kraji, kde působím, jsou nové investiční pobídky zásadní s ohledem na zdejší míru nezaměstnanosti a očekáváné omezení těžby uhlí a souvisejících činností.
Jiří Klega
advokát