V ČR byl přijat zákon o ochraně oznamovatelů, který má ochránit oznamovatele protiprávních jednání.
Při vysvětlení pojmu Whistleblowing můžeme vycházet z jeho doslovného překladu – zapískat na píšťalku. Tímto se rozumí upozornění (zapískání) osoby na protiprávní jednání o kterém se dozvěděl s pracovní či jinou činností.
Největší význam whistlebloowingu, že je nenahraditelným zdrojem informací, který může odhalit protiprávní jednání nebo korupci, souhrnně toto můžeme označit jako nekalé jednání.
Zákon byl v ČR přijat na základě implementace směrnice evropské unie, která začala v omezeném rozsahu v ČR platit již od prosince roku 2021. Jde o úpravu, která vzešla na půdě evropské unie, avšak ve světě je již tato úprava rozšířená, např. v USA. V ČR tak tyto postupy již vyžívali i některé větší zahraniční společnosti.
Co zákon konkrétně upravuje?
Hlavním cílem ochrany oznamovatelů je umožnit odhalovat protiprávní jednání odehrávající se na pracovišti nebo při výkonu pracovní (či jiné obdobné) činnosti, o kterých zaměstnanci a osoby v podobném postavení za normálních okolností zaměstnavatele nebo příslušné státní orgány neinformují, a to zejména ze strachu ze ztráty zaměstnání či jiného postihu.
Na koho se vztahuje? Bude se týkat všech firem?
Zákon se vztahuje na všechny společnosti s nejméně 50 zaměstnanci (v průměru). Dále obce s nejméně 10 000 obyvateli. Dále banky, atd. Pozn. zaměstnavatele vykonávajícím činnost v oblasti finančních služeb, finančních produktů a finančních trhů, daní, předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích, ochrany životního prostředí, veterinární ochrany a ochrany spotřebitele.
Co všechno tedy musí zajistit firmy – zaměstnavatelé, aby splňovaly nový zákon?
1) Zavedení interního oznamovacího systému – Organizace musí zavést interní oznamovací systém a mechanismy, které slouží k nahlašování oznámení a řešení protiprávního jednání.
2) Proškolení zaměstnanců – Cílem školení je komplexně seznámit účastníky s problematikou interního systému pro oznamování protiprávního jednání a ochrany oznamovatelů (whistleblowingu) v podnikové praxi
3) Jmenování příslušné osoby – Zaměstnavatel musí jmenovat příslušnou osobu (možnost externího dodavatele), která spravuje pro zaměstnavatele vnitřní oznamovací systém, Příslušnou osobou může být jen osoba bezúhonná, zletilá a plně svéprávná, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude práva a povinnosti podle tohoto zákona řádně vykonávat.