Načítání obsahu...

Média a publikace

Několik poznámek k novelizaci přestupkového práva

Několik poznámek k novelizaci přestupkového práva

Ke dni 1.7.2017 nabyly účinnosti dva zákony v oblasti přestupkového práva, které zásadně mění dosavadní pojetí přestupkového práva v České republice. Jedná se o zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), a o zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Dovolil bych si k této nové právní úpravě pár stručných poznámek.

Předně, došlo ke změně terminologie, když nyní je jako „přestupek“ dle ust. § 5 přestupkového zákona definován i správní delikt spáchaný právnickou osobou. Pachatelem přestupku tedy mohou být také obchodní korporace. Pokud se pak týče samotného pachatele, tak ten je nyní definován dle ust. § 13 odst. 4 téhož zákona i jako osoba organizátora (zosnování a řízení spáchání přestupku), návodce (návod druhé osoby ke spáchání přestupku) a pomocník (umožnění či usnadnění spáchání přestupku), přičemž pachatelem může být též za splnění určitých podmínek i opatrovník či zákonný zástupce fyzické osoby. Terminologická změna se dotkla rovněž sankcí, které jsou nově označeny jako správní tresty. Těmito mohou být napomenutí, pokuty, zákazy činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty a nově též i zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

Přestupkový zákon rovněž rozšířil okruh situací, které vylučují protiprávnost jednání – jedná se např. o svolení k přestupku ze strany poškozeného, přípustné riziko a oprávněné použití zbraně.

Zcela zásadní změnou je zavedení dvojí délky promlčecí doby spáchaných přestupků, která je určena dle závažnosti spáchaného přestupku. Standardní promlčecí doba činí jeden rok, přičemž je-li spáchán přestupek, za která je možné uložit pokutu, jejíž horní hranice zákonné sazby činí alespoň 100.000 Kč, pak promlčecí doba činí tři roky. Promlčecí doba přitom počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku.

Novelizováno bylo taktéž blokové řízení, kdy nově se ukládají na místě sankce v podobě napomenutí či pokuty ve formě příkazového bloku. Podmínkou pro uplatnění příkazu na místě je, že obviněný souhlasí se zjištěným stavem věci a právní kvalifikací věci, uložením pokuty, jakož i její výší a konečně rovněž souhlasí s vydáním příkazového bloku. Lze takto uložit pokutu až do výše 10.000,-- Kč u zletilé osoby a až do výše 2.500,-- Kč u osoby mladistvé - ovšem za předpokladu, že není podnikající fyzickou osobou. Podpisem příkazového bloku obviněným tento nabývá právní moci a vykonatelnosti.

Není tajemstvím, že novelizované přestupkové právo se inspirovalo právem trestním, když např. zavádí možnost řešení spáchaného přestupku formou narovnání mezi pachatelem a poškozeným. K tomuto je však nutné, aby zde nebyl rozpor s veřejným zájmem, aby se obviněný ke spáchanému přestupku doznal, uhradil způsobenou škodu, příp. bezdůvodné obohacení poškozenému a zároveň, aby obviněný složil peněžní částku určenou k veřejně prospěšným účelům na účet správního orgánu. Rovněž tak se nově přihlíží při určení druhu a výměry správního trestu mimo jiné k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, přičemž za polehčující okolnosti považuje přestupkový zákon spáchání přestupku pod vlivem hrozby nebo nátlaku, napomáhání při objasňování nebo odstranění následků přestupku, či spáchání přestupku ve věku blízkém věku mladistvých, a naopak za přitěžující okolnosti považuje přestupkový zákon zneužití něčí bezbrannosti, podřízenosti nebo závislosti na jiné osobě, spáchání více přestupků či jednoho opakovaně, zneužití svého zaměstnání, postavení či funkce, případně spáchání přestupku vůči dětem, těhotné ženě, či zdravotně slabé osobě.

Lze tak uzavřít, že mezi nejzásadnější změny přestupkového práva od 1.7.2017 patří úprava a sjednocení terminologie jednotlivých institutů. V souvislosti s tímto došlo mimo jiné k nahrazení původního pojetí blokového řízení příkazovým systémem, k úpravě délky promlčecí doby v závislosti na sazbě pokuty, k zavedení možnosti řešení přestupku prostřednictvím narovnání, a k dílčí úpravě polehčujících a přitěžujících okolností při stanovování výše trestu, přičemž pachatelem přestupku mohou být nově také obchodní korporace.


Michael Gora
14.11.2017